Březen 2018

Jste tu poprvé?

16. března 2018 v 13:13 | Ferus Spiritus |  Jiné
Došlo mi, že tento blog musí na nově příchozí návštěvníky působit značně chaoticky. Nenechte se zmást - tento blog skutečně chaotický je a články jsou zveřejňovány bez jakéhokoliv chronologického řádu, jež by se vázal k příběhu. Žádný začátek, žádná vodítka, nic. Proto mi dovolte alespoň hrubě shrnout základní děj a postavy.

Lunaria je fantasy svět plný čisté přírody a magie. Má své vlastní ekosystémy, velmi podobné těm na Zemi, jen s několika rozdílnými živočichy (draci, drakonaři, alaty, saevy,...) a rostlinami (droelly). Z humanoidních ras zde žijí pouze lidé a pár kočkodlaků.

Co je však na tomto světě pozoruhodné je příchod lidí ze Země sem. Pokud člověk na Zemi ztratí svou víru a smysl života, pokud klesne na opravdové dno, dostane se do Lunarie (více v článku Země zoufalců). Stejně tak se sem dostala i jedna z hlavních hrdinek, tehdy teprve desetiletá Elizabeth Northová, malá ustrašená Angličanka trpící úzkostmi. Dostane se do záhadného světa, kde začíná její dobrodružství.

Elizabeth se seznamuje s novým světem. Dozví se, že zde před patnácti lety vypukla válka mezi Sourozenci Světla a Tmy - tak se přezdívá královně Marion a králi Tenebrosovi. A také velmi brzo zjistí, že v Lunarii se mohou dít věci, jež se na Zemi zdají být nemožné - získá magický element země, díky kterému může ovládat rostliny.

Také si zde najde několik kamarádů, další hlavní postavy, které se hodně objevují v povídkách:
Patrias - zrzavý klučina z lesa ovládající zemi, ztracený syn královny Marion, nadšenec do nerostů a hornin. Veselý, přátelský, možná trochu ztřeštěný, ale s laskavým srdcem.
Flammifera - rudovláska ovládající oheň, zrozená z Elementů, dlouholetá přítelkyně Infelixe. Silná, odhodlaná, nebojácná, se zápalem pro věc.
Singi - drobná zrzečka ovládající oheň, sestra Flammifery, původně se narodila jako chlapec. Dobrosrdečná, nápomocná, kreativní, roztomilá.
Denera - světlovláska ovládající oheň, nejmladší dítě královny Marion, označována jako zrádkyně. Ambiciózní, spontánní, prudká, nepředvídatelná.
Felicitas - pohledný blond chlapec, spolu se svým bratrem Firnem pochází z lunarijské vesnice jménem Dantera. Navenek úsměvavý, avšak uvnitř nosí silnou bolest.
Alexandra - řečená "Strongreen", černovlasá dívka ze Země, přítelkyně Elizabeth. Upřímná, rázná ale i jemná zároveň, naslouchající, často netrpělivá.
Elvenel - modrovládka ovládající vodu, dcera královny Marion, nástupkyně trůnu. Čistá navenek i uvnitř, skromná, milující, mající naději.
Damian - chlapec ze Země, dobrý kamarád Alexandry, nejnovější člen týmu. Uzavřený, často protivný a nepříjemný, prudký, vztahovačný, ale dobromyslný.
Metally - dívka ze Země s nadšením pro vědu, sestra Alexandry, spíše se zdržuje v pozadí. Klidná, tichá, shovívavá, zvědavá, plná touhy zkoumat nové věci.
Solus - chlapec z Lunarie, zrozen z Elementů, upjatě věřící, že osud je již předurčen. Samotářský, velmi tvrdohlavý, uzavřený, s nadáním pro psaní poezie.
Infelix - černovlasý chlapec ovládající vzduch, nejstarší a taktéž ztracený syn královny Marion, původně byl vycvičeným bojovníkem, nyní pacifistou. Trpělivý, rozumný, láskyplný, zodpovědný.
Sasene - hnědovlasá žena ovládající tmu, jediný potomek Tenebrose, nástupkyně trůnu, před rokem se stala i šťastnou maminkou. Spravedlivá, pravdomluvná, vychytralá, budící respekt.
Firn - muž ovládající led, bratr Felicitase, manžel Sasene, otec jejich dcerky Diliges. Ochranitelský, průbojný, zamlklý, možná trochu paranoidní.

S novou partou kamarádů a magickými schopnostmi je připravena zastavit válku a navrátit do Lunarie vytoužený mír.

To jest snad všechno na úvod. Více bližších informací se bude postupně objevovat v článcích a rubrikách, jejichž výpis je vlevo v menu. Popisy postav najdete v rubrice "Postavy"; příběhy, básně a obrázky v rubrice "Fidova pírka" (má tři podrubriky, avšak jejich výpis není vidět, proto prosím sjeďte trochu níže, pod reklamu); články o světě jako takovém v rubrice "O Lunarii"; a nakonec rubrika "Země mlhy" je můj neúspěšný pokus o přepsání celého hlavního příběhu z pohledu Elizabeth.

Přeji vám příjemné počtení a doufám, že se vám zde bude líbit! :)

Recenze na hru The Frostrune

2. března 2018 v 1:13 Fascinující

Také ležíte v posteli s chřipkou a nevíte, do čeho píchnout? Cítíte se jako mražený losůsek kdykoliv opustíte dveře vašeho domu? V tom případě rozhodně oceníte tuto skvělou hru, jež je tématicky vhodná pro současné počasí.

The Frostrune je dobrodružná "point and go" hra, odehrávající se v desátém století našeho letopočtu. Kolem norských břehů pluje vikingská loď, která však záhy ztroskotá v bouři. Jediným přeživším z celé lodi je Liv, třináctiletá holčička, za kterou hrajete v pohledu první osoby. Liv se ocitne u opuštěné vesnice. Kam všichni zmizeli? Co se tu stalo? A proč i v letním vánku pociťuje ostrý mráz?

Hra má dokonalý příběh, jež je historicky korektně zasazen. Rozhodně si přijdou na své všichni fanoušci vikingů i fantasy příběhů. Kdo dává pozor, může se naučit něco nového o vikingské mytologii a runách, což na hře velmi oceňuji. Vše na sebe plynule navazuje a dává smysl, ačkoliv se zezačátku nevyřeší všechny záhady a nějakou dobu trvá, než na vše naleznete odpovědi. Pokud se zaseknete na mrtvém bodě a nemůžete se dovtípit, jak pokračovat, přijdou vám vhod nápovědy v menu, odemykající se při dosažení určitých částí. Celé hraní obohacují zajímavé hádanky a skládačky, které nejsou ani obtížné, ani příliš snadné, prostě tak akorát pro spestření herních okamžiků.

Je třeba také zmínit grafiku, neboť si myslím, že to je právě aspekt, který přiměl mnoho lidí ke stažení této hry. Každá lokalita je unikátním výsledkem úžasné umělecké práce Reného Aignera. Skvělým doprovodem jsou i zvuky, dodávajíc hře tu pravou atmosféru. Dle mého názoru nemůže být technické zpracování lepší, už teď je perfektní.

Co mne také zcela ohromilo, je norština. Při hraní jsem byla přímo unesena tímto nádherným jazykem a nutila ducha u vodopádu stále dokola a dokola opakovat své fráze. Dodává to hře své nezaměnitelné kouzlo.

Skutečně mě nenapadá nic, co bych Frostruně mohla vytknout. Snad jen délku hraní - hra je omezená svým koncem, takže když ji dohrajete až do konce, nemůžete už dělat nic jiného, jen ji spustit zase od začátku. Snad se jednoho dne dočkám pokračování, jak je lehce naznačeno na konci. Nezbývá mi nic jiného než doufat. A vyhýbat se mrazu.