Prosinec 2015

Zimní deprese

8. prosince 2015 v 18:09 Básně

K zemi se už snášejí
sněhobílé vločky
a silnici zkrášlují
nepříjemné břečky.

Je tu zase zima,
dlouhé kruté období
a sněhová hymna
svou zemi si podrobí.

Ta zasněžená krajina
bez jediného života,
ta vloni mě moc trápila,
dnes zase přijde - prázdnota.

Nechtěná, opuštěná,
deprese mě souží,
a ta země zpustošená
to vše ještě horší.

Každá křehká vločka sněhu
rozsévá ticho hrobové,
ukrývajíc v sobě něhu,
jež znají pouze bohové.

Potemnělé černé nebe
přináší obavy a strach,
nemám tu já, lásko, Tebe,
a vše obrátí se v prach.

Bez společnosti přátel
sotva už to přežívám,
mráz se ke mně tiše skláněl
já to však již nevnímám.

Divoké skučení větru
už nemohu přetrpět,
v červeném vánočním svetru
těžko utěším svůj svět.

Utěšení svoje najdu
s přáteli a mým milým,
daleko jsou, já se projdu
tam k mým bližním drahým.

Poryv větru bičuje
mé ruměncové tváře,
chladný vzduch mi stlačuje
prázdné srdce z vitráže.

Cesta je dlouhá,
silnice nekončí,
ta myšlenka pouhá
dopředu mě unáší.

Však dochází mi síly,
nohy už mám ztuhlé,
s posledním kouskem víry
chci utéct zimě kruté.

Zalapám po dechu,
již nemohu dál,
upadám do sněhu,
tam ostrý hrot stál.

Horká krev z mé paže
stéká tmavě zbarvena,
i po ní sníh stopy smaže,
návratu je zbavena.

Trvalo to dlouho,
než konečně zemřela.
Mráz přetrhl pouto,
zem se nad ní zavřela.



Naskytla se mi příležitost účinkovat v akci, kterou pořádá naše gymnázium. Náš bývalý profesor na literaturu si přál, abych složila báseň, recitovala ji před celou školou a aby mi k tomu kamarádka dělala doprovod na klavír. Napsala jsem si tedy tuhle básničku už v červenci. Ano, byl červenec, venku třicetistupňové horko, ale Ferus vytrvala.

Nakonec jsem se však rozhodla, že této možnosti nevyužiju a nikam vystupovat nepůjdu, kvůli zdravotním a psychickým problémům. Tak se s vámi o to podělím aspoň tady na blogu. A dnešní speciální datum mi k tomu přišlo více než vhodné.

S básničkou nejsem spokojená. Je nesmyslná a má i nesmyslné rýmy. Ale před těmi pár měsíci pro mě hodně znamenala a znamená i teď. Její význam je pro mě hodně důležitý. Nemusí být úžasná, elegantní, uhlazená... Stačí, že mi pomůže vyjádřit mé pocity.
~Ferus