Říjen 2015

Divoká a okřídlená

19. října 2015 v 19:33 Kresby
Salve~
Ač je to neuvěřitelné, poslední dobou nejen píšu, ale i kreslím. A to je vážně hodně divné, protože většinu svého času jsem velmi, velmi neproduktivní. Takže se s vámi podělím o pár obrázků Ferus, které jsem nedávno vytvořila~

Safe & Sound


Inspirováno touto písničkou:


Jako vzor byla použita fotografie mého kocourka Mikeše. Je to hrozné! :D Hlavně ta křídla. Dala mi nejvíc práce, a i tak jsou nejvíc pokažená. Fakt se vzdávám. KŘÍDLA JSOU ZLO!
Spokojenost 7/10

Per Aspera Ad Astra


Stála jsem na okraji skalní římsy a sledovala, jak poslední sluneční paprsky mizí za vrcholky hor. Chladný zimní vzduch mi pročechral kožíšek. Spatřila jsem, jak se mi nad hlavou objevují první hvězdy. Byl to nepopsatelně kouzelný večer. Takový, při kterém hodíte všechny starosti za hlavu, kdy necítíte nic, jen svobodu.

Roztáhla jsem křídla a nechala vítr, aby mi něžně klouzal podél per. Přímo mě vyzýval, abych vzlétla, abych si s ním šla hrát. Uposlechla jsem ho. Nezajímalo mě proč, ani jak. V tu chvíli nebylo nic důležitějšího. Jen stoupat nad zasněženou krajinu stále výš a výš. Pocítit nekonečno. Trnitou cestou až ke hvězdám. Per Aspera Ad Astra~

Za pomoc při výrobě designu, inspiraci a vybraný citát děkuji mému milovanému lovci květin Předlohou mi byl obrázek od KaiMatsuoka, použila jsem pouze jiný styl křídel. ZASE KŘÍDLA! Pracovala jsem na nich pět hodin, nakonec jsem to celé smazala a nakreslila je úplně jinak. Proto asi chápete, že jsem nakreslila jen koncová pera. Nechtělo se mi to utrpění podstupovat znovu.
Spokojenost 8,7/10

To je ode mne asi vše ^-^ Zatím kreslím pouze s předlohou, anatomie mi stále dělá velké problémy, takže nečekejte nějaká moc velká díla. Chystám se teď dělat nějaké popisy postav a pokračování Země mlhy, ale nevím, jak to budu zvládat a jakou budu mít náladu. Snad se mi zase podaří něco spáchat ^-^
Vale~

Modrovláska

4. října 2015 v 17:03 | z pohledu Soluse |  Příběhy
Malý bezcenný spontánní proud myšlenek od Soluse, chlapce času. Dlouho jsem nepsala nic z pohledu postav, proto prosím omluvte tento náhlý výjev.

Usmála se.
Po dlouhé době se usmála. Ne na všechny. Ne na své přátele. Jen na mě. Věnovala mi ten nejkouzelnější úsměv, jaký jen mohla. Nebyl smutný, nebyl nijak hraný. Byl tak čistý a upřímný, jako ona sama. Naplňoval mě úžas. Byla tak nádherná.

A tak šťastná.

Ano, konečně šťastná. Poslední dobou to neměla lehké. Nikdo z nás to neměl lehké. Ale ona na tom byla nejhůř. Ztratila svou matku, a s ní i veškerou svou jistotu. Věděla, že teď, po smrti královny, přebírá veškerou zodpovědnost ona. Ale nevěřila si. Nevěřila, že bude mít tu sílu něco dokázat. Nevěřila, že by byla stejně úspěšná, jako svá matka. Celý život kráčela v jejím stínu, v jejích stopách. A teď zmizely. Nic ji už nechránilo před světlem okolního světa. Cítila se tak sama...

Ale já tu byl s ní.

Dodával jsem jí sílu, dodával jsem jí tu všechnu jistotu, kterou v sobě neměla. Věřil jsem jí víc, než věřila v s sebe samou. Protože jsem ji miloval, a má potřeba ji chránit byla stále silnější. Potřebovali jsme se navzájem, vyžadovali jsme existenci toho druhého.

A právě díky tomu všemu se usmívala. Neboť věděla, že ji miluji, že má ve mně oporu. A že i když všechna světla zhasla, já s ní zůstal v té tmě a držel ji v náruči.

Zavřela oči. Ten úsměv jí ale stále zůstával na tváři, a vypadalo to, že se jen tak nevytratí. Ponořil jsem se do té euforie štěstí a přivinul si ji blíž k sobě. Chtěl jsem jí poskytnout ten pocit bezpečí, uklidnit ji, že všechno bude zase dobré. A to se mi povedlo. Sledoval jsem, jak se ke mně přitulila. Všímal si všech rysů v její líbezné tváři. Byla tak nevinná a bezbranná. Začala pravidelně oddechovat. Poznal jsem, že usnula. Začal jsem ji něžně hladit po modrých vlasech. ,,Miluji tě," zašeptal jsem do utichajícího pokoje, ale to už neslyšela. Čas se zastavíl.

Byla to první noc, kdy ji nepronásledovaly noční můry. Kdy klidně spala až do rána. Protože mé objetí a teplo ji chránilo před vším zlým. Přesně tak, jak jsem si to vždy přál. Jak jsem si přál chránit svou malou modrovlásku.