Lunarijská smetánka

18. června 2014 v 0:47 | Ferus, dcera Callidi |  Jiné
Možná to byla jen jedna moje idealistická představa dokonalých přátel, kteří si odpouštějí a pomáhají si mezi sebou. Zřejmě to bylo zapříčiněno mým talentem na ztrácení kamarádů. Od malých záblesků v lese až po celodenní sledování lunarijských obyvatel. Mých přátel.

...A neb Téma týdne je ''Hlasy v hlavě''.

Letos v září to budou už čtyři roky. Začalo to mým narozeninovým dárkem od sousedky. Koupila mi knihu Malý bílý koníček, o které jsem se později dozvěděla, že byla jedna z nejoblíbenějších pohádek J. K. Rowlingové, která ji v dětství milovala. Přečetla jsem ji jedním dechem. A od té doby se mi začínalo stávat, že jsem viděla v prostředí kolem sebe mé úžasné výplody fantazie. Ze začátku to byla Elizabeth, dívka s velkým snem, která se díky své ohromné představivosti dostane do úplně jiného fantazy světa. Brzy se k ní přidala i klisna s rohem a křídly. Kdykoliv jsem šla na procházku do lesa, viděla jsem je kolem sebe, jak utíkají před vlky a prožívají různá dobrodružství.
Jenže i přesto v mém malém koutku fantazie zůstala Elizabeth sama. A tak se k ní o mnohem později přidali noví přátelé. Až jich nakonec bylo 70.

No a teď? Vidím je všude kolem sebe. Kdykoliv je mi smutno, mám vztek nebo se nudím, objeví se. Nejčastěji to bývá Elvenel, Strongreen, Singi a Squirrelie. Moje malá zlatíčka. Jsou kolem mě pořád. Na zastávce, v pokoji, kamkoliv se hnu.

Jenže často dopadnu asi nějak takhle. ,,Prosím, řekni té kamarádce něco, sedí na mně.'' zakňučela zrzka. ,,Eh, Kikčo, sedíš na Singi. Jsi pro ni moc těžká.'' ,,Co? Na kom že? Ty už to taky nehul.''

Jak k tomu přijdou ostatní? Chci říct, snad všechny blogerky, které si vymýšlí svůj vlastní příběh, vidí kolem sebe své postavy. Žijí svým příběhem mnohem déle a postav mají o hodně víc. Ale jak tohle chcete vysvětlovat lidem z okolí? Prázdné obličeje co si hledají kdejakou záminku, proč vás odsuzovat. Pro takové jsme jen trotlové bez budoucnosti, ale proč? ,,Snílci vždycky dopadnou na hubu,'' říkávala bývalá spolužačka. Možná měla pravdu.

Opravdu stojí za to mít svůj svět, kam se člověk neustále zavírá a utápí se ve své osobnosti? Nebo zahodit imaginární přátele, být ''normální'' a zapadnout mezi nejubožejší mládež 21. století? Hlasy v hlavě nebo prázdné tělní schránky?

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 18. června 2014 v 16:18 | Reagovat

Pokolna za tak krásný článek plný citu. Člověk by se nikdy neměl stát mainstreamovou ovcí a zapadnout do nejubožejšího davu, co na světě existuje. Bohužel, narodila jsem se ve špatné generace a myslím, že nejsem zdaleka jediná. Už několik let si jdu vlastní cestou a nyní jsem si stanovila vlastní cíle, kterých vím, že jednou dosáhnu. Vždycky jsem byla pro druhé jednou velkou hádankou a neznámým podivínem...ale právě divní jedinci, "blázni", jak jsou mnohdy označováni, jsou jedni z těch nejoriginálnějších jedinců, co na týhle zkorumpovaný planetě existují. Dovolím se zařadit mezi ně. Já se totiž ani neumím chovat běžně trapně pubertálně, jako ostatní. Jsem odjakživa jiná, a proto mě jen tak někdo nepochopí. Ale už jsem si zvykla, důležité je věřit sám sobě, neohlížet se na ostatní a vys*at se na všechny kecy těch bezzáměrných trosek, co svými výkřiky dokazují vlastní ubohost. Ten kdo má hlasy v hlavě, vlastní zlato. Ti, kteří je nemají, vlastní prázdnou schránku.

Velice mě tvoje stránky nadchly, tvůj blog je velmi hezký. :-))

S pozdravem: LERI GOODNESS

2 Ferus, dcera Callidi Ferus, dcera Callidi | Web | 19. června 2014 v 15:55 | Reagovat

[1]: Díky, velmi si toho vážím. Mně samotné to připadá jako jeden velký blábol napsaný v půl jedné ráno ^^;

Krásně řečeno, souhlasím. V tom mám blog ráda, hodně tu narážím na lidi, kteří mají podobný problém jako já. Nezapadají už jenom tím že jsou kreativní a nejdou v davu.

Mockrát děkuji, velmi si toho vážím >^.^< Také jsem našla jisté zalíbení Tvého stylu psaní, takže počítej s tím, že na Tvém blogu budu otravovat častěji. :D

Nechť Fido dohlédne na vyplnění všech Tvých tajných snů a přání, neboť naše touhy jsou jedním z nejdůležitějších věcí v našem životě.
~ Ferus, dcera Callidi

3 žlutý buzerant žlutý buzerant | 19. června 2014 v 22:10 | Reagovat

yéééy tak už sem si tě našla díky Revi :OOO

4 Ferus, dcera Callidi Ferus, dcera Callidi | 19. června 2014 v 23:07 | Reagovat

[3]: Můj život je v troskách. Odhalili mě.

5 Lenča Lenča | E-mail | Web | 21. června 2014 v 10:08 | Reagovat

Dávám tvůj článek do výběru na http://tema-tydne.blog.cz, moc se mi líbil :)

6 Siri Siri | Web | 22. června 2014 v 11:51 | Reagovat

Máš úplnú pravdu. Nedokážem si predstaviť, čo by som robila bez mojej bandy teploškov, ktorá so mnou chodí skoro furt. V každej postave je časť duše autora. Ja by som pokojne vymenila celý svet len pre to, aby som sa mohla stretnúť s mojimi postavami. Aj keď trebars majú tragický osud tak ich mám zo srdca rada. Myslím, že každý snílek miluje svoje postavy a za nič by ich nedal. Hlavnie nie tie, ktoré mu prirástli ku srdcu. C':

7 Ferus, dcera Callidi Ferus, dcera Callidi | 26. června 2014 v 0:02 | Reagovat

[5]: Oh my Bast O_O Mockrát děkuji! Ani nevíš, jak moc si toho vážím!

[6]: ;u; Tos řekla naprosto přesně! <3

-> Ačkoliv, na druhou stranu... Kdybych je potkala, asi bych nevyvázla živá. Za všechno by se mi pomstily ;-;

8 Moonie Moonie | 6. července 2014 v 6:06 | Reagovat

Jestli bych si měla vybrat mezi igmárním světem a normálním světem tak rači ten igmární.
Prostě uzavřít se v tom igmárním a ignorovat normální.

Yaysp Malý bílý koníček, filmové zpracování jsem viděl ( existují dvě, vím, že jedno se jmenuje Kledba měsíčního údolí) ale knihu nečetl, přitom ji mám v poličce ue

9 Ferus, dcera Callidi Ferus, dcera Callidi | 14. července 2014 v 18:17 | Reagovat

[8]: Asi tak. Ale na druhou stranu, ztratili bychom něco, kdybychom se zřekli normálního světa?

Film jsem neviděla, a ani mě to neláká :D Nejsem moc na filmy, radši si přečtu knížku. Filmy mi přijdou neuvěřitelně nudné a nevydržím u nich.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.